- Úvodem
- Co nabízíme
- Náš tým
- Náš přístup
- Rozvrh
- Kronika
- Kontakty
- Objednávky
-
Anonymní návštěvník
přihlásit se
přihlásit se
Naši vánoční párty zahájily už dopoledne nejmenší děti ze Zrníček a kroužku Muzicírování se skřítkem Hoplajdou. S vločkami na košilkách obsadily děti pódium divadelního sálu a ačkoliv byly díky všemožným virózám ve svých řadách početně oslabeny, zpívaly, co jim předvánoční síly stačily! O doprovod se postarala Marie Ekrtová na violoncello, Karolína Molinger na flétny a Anežka Šubrová na piano. Koncert uváděla Pavla Špačková a děti řídila Klára Kašparová.
Odpolední pokračování vánočního programu bylo svěží a zábavné. Žáci hráli v duu se svými učiteli nebo spolužáky, na programu byly většinou populární písničky s vánoční i nevánoční tématikou. Své minuty pozornosti si užili kytaristé, hráči na ukulele, zpěváci i hráči na bicí. Po pauze s vánočním rautem přišly na řadu děti z hudebně-dramatického kroužku Puntíci, kapela La Banda a nově také zcela čerstvá Rock Banda. Zazněly skvělé rockové songy (Smoke On The Water, Sweet Dreams), na kterých bylo znát, že už je opravdu nehrají ty kdysi malé děti, ale bouřlivě se vyvíjející mladí muzikanti. Je třeba zmínit velké nasazení vedoucího obou kapel, Pavla Obermajera. Moc děkujeme i všem dalším učitelům z koncertního odpoledne. Krásné Vánoce a šťastný nový rok 2024!
V Muzikantském Domečku se nám líbí myšlenka, že koncert je vlastně oslava. Dort, svíčky ani girlandy jsme v zámecké kapli brandýského zámku sice neměli, ale hudbu, odhodlání a nadšení našich žáků jsme oslavili i tak! Byl to krásný okamžik vytržený z všednosti, kdy se všechno trošku víc rozzáří. A ano, tvář se někdy rozzáří až úlevou, že je po "všem". I to ale patří k cestě muzikanta.
Zima bylo, bláto bylo - i tak si to zazpívalo! Lilo jako z konve a nádvoří zámku bylo mokré a temné. Naštěstí to naše Zrníčka, Hoplajdové i Puntíci vydrželi a postupně si zazpívali na venkovním pódiu. Písničky o prapralidech, zvonech, dešti, svatém Martinovi, jakož i o dobré náladě a kráse Zimy nádvoří zámku pomohly rozsvítit i v šeru a dešti. Děkujeme organizátorům akce i našim dětem a jejich rodičům!
Po roce jsme se s Muzikantským Domečkem opět vydali na brandýský Free festival. Tam jsme se společně s planetou Uran stali součástí velké hry, na jejímž konci si děti mohly samy vytočit vesmírnou zmrzlinu. Na našem stánku děti za pomoci kouzelné zvonkohry volaly planety, které porůznu přilétaly či odlétaly... Opodál, na hudebním podiu, mezitím vystoupila LaBanda se svým písničkovým programem a na dvě písničky se k nim připojily i naše malé slečny z kroužku "Puntíci". Den to byl krásný a barevný. Organizátorům patří velký dík a obdiv!
Letos jsme měli kliku. Naše Zvířecí symfonie děti bavila a poslala je do světa, v němž se v roli zachránců, podobně jako Noe, postaraly o nalodění všech zvířecích oblíbenců. Nahlédly do říše zvířat vyhynulých i žijících, s opravdovým paleontologem navštívily Národní muzeum, prošly si Zoopark (se spoustou mazlících králíčků), záchrannou stanici, naučily se písničku o Staré arše, ušly dost kilometrů a snědly opravdu hodně smažených řízků, sýrů a hranolků. No a kliku jsme měli i s počasím, skvělými dětmi i šťastným koncem tábora.
Víte, že existuje Den Kostelců, kdy se na střídačku ve všech možných českých Kostelcích sjíždí lidé z dalších Kostelců a slaví Kostelce a kostelečáky? Tentokrát to vychytal Kostelec nad Labem. Město krásně rozkvetlo vším tím děním, lidmi a radostí... a naše muzikantská LaBanda byla při tom. Děti zvládly velké pódium, zvukové zkoušky a měly zasloužený úspěch. Děkujeme za pozvání městu Kostelec nad Labem, jakož i za vedení LaBandy (Pavel Obermajer) a pomoc při stěhování techniky a nástrojů (Láďa Šubr).
Den s Muzikantským Domečkem byl bezpochyby vrcholem našeho školního roku a také největší akcí, kterou jsme zatím kdy pořádali. Pocitů, které následovaly po čtyřech koncertech (včetně dvou her a rautu) v jednom dni, bylo nepřeberně. Chtěla bych zůstat u pocitu radosti: z dětí, které udělaly neuvěřitelné pokroky; z rodičů, kteří seděli, poslouchali, podporovali - a to nejen své ratolesti, ale i všechny ostatní vystupující děti; z učitelů, kteří s dětmi vše prožívali a zároveň je netrýznili tlakem na dokonalost... Ano, i chybky se vloudily: někde se déle čekalo, někde nebylo všechno dokonale slyšet a někde rušily malé děti. Ale přesto zůstanu u té radosti: z dětí a z hudby, která naplňuje naše životy krásou i divokým rytmem! To jsem zvědavá, co si vymyslíme příště! A ještě poděkování:
Hudební hry označují soubor poněkud jiných přístupů k výuce hry na hudební nástroje, případně zpěvu a hudebnímu vzdělávání obecně. Lektor Cyril Kubiš nás motivoval k přemýšlení nad tím, jak pomocí hravých technik a her u našich žáků podnítit zájem a odbourávat stres z chyb a koncertů. Když jsme u chyb křičeli hurá, popřípadě nahlas nadávali; dělali chyby s radostí a naschvál; a prodýchávali naše obavy; užili jsme si to a uvědomili si, že občas je potřeba se na věci podívat z jiného úhlu pohledu. Každá změna nemusí být k lepšímu, ale změna, která vede k tomu, že si hudbu užijeme a budeme při tom méně ustaraní, za to určitě stojí.
Oklepali jsme se po dlouhé zimě a společně s našimi žáky jsme z muzikantských šuplíků vytáhli to, na čem jsme během zimních měsíců pracovali. O jarní sobotě 26.3.2023 jsme se sešli na zámku v Brandýse. V zámecké kapli jsme s dětmi hráli kosům: dozvěděli jsme se o nich spoustu věcí a v kráse hudebního projevu jim zdatně konkurovali. S moderováním koncertu nám tentokrát pomohla mladá klavíristka Marianka Ekrtová. Na navazujícím koncertě v divadelním sále pak jarního kosa i další účinkující přivítala Pavla Špačková a postupně nás provedla programem převážně populárních skladeb trvajícím bezmála dvě hodiny. Tak dlouho hrát a zpívat ani turdus merula (kos) nedokáže!
Na třetí adventní neděli, 11.12. 2022, předvedly děti z našich Zrníček, děti z kroužku Muzicírování s Hoplajdou II a starší děti z hudebně-dramatického kroužku Puntíci svá hudební pásma, kterým se věnovaly už od října. Písničky v jejich podání se staly doprovodným programem tradiční řemeslné výstavy Vánoce na zámku. Menší děti se pod vedením lektorky Klárky Kašparové hemžily, zpívaly a dojímaly své rodiče i prarodiče; starší děti se nadšeně a s vervou věnovaly svým scénkám a písním, které pro ně lektorka Pavla Špačková vybrala opravdu krásně: zazněly písničky od Hradišťanu, Čechomoru i od ne zcela známé písničkářky Marie Tesárkové. Děkujeme Báře Navrátilové za možnost zapojit se k programu výstavy a Tomášovi Červenkovi a Mílovi Buchtovi za citlivý doprovod našich dětí.
Adventní hraní na zámku a v podzámčí 26. 11.22 je za námi. Premiéru měly děti pod vedením nových učitelek, Oleny Lys (UKR) a Mao Norioka (JAP). Jak je vidět, časy se mění a náš muzikantský tým rozhodně také. Svou moderátorskou premiéru měla naše žačka Vanda Rokošová, která koncert moc pěkně uváděla. Pod stromeček v koncerním sále kaple jsme si nadělili hudební a perníkové dárky. V podzámčí divadelního sálu jsme si užili uvolněnou atmosféru popových a rockových písniček, autorskou vánoční píseň v podání dětského Bandu Pavla Obermajera a několik podmanivých cover songů v podání neratovické trojice Girls Band. Děkujeme lektorům i rodičům za práci s přípravou. Jsme moc rádi, že si děti zahrály s radostí!
Na Free Festivalu jsme si mákli. Ve stánku Muzikantského Domečku jsme se s Ondrou Bernovským nezastavili. Opravovali jsme náš zvířecí orchestr s malými dětmi (děkujeme za grafiku Milu Roll) a větší děti jsme zaměstnávali s hudebním luštěním. Téměř jsme zapomněli na všechny dobroty Food části festivalu. Na hudebním podiu festivalu se představil Dětský Band Pavla Obermajera, moderátorka Dominika Fišerová a Girls Band s naší kytaristkou Natálií Suchou. Za bicí usedl náš lektor Jakub Kadečka a samozřejmě je třeba zmínit všechny hrající a zpívající děti z Muzikantského Domečku (Anna Červenková, Helena Jadrná, Anežka Sofie Tirnerová, Lukáš Vobořil, Eliška Přenosilová, Samuel Novotný a Richard Macek). Dětský Band zvládl i náročné prostředí velkého pódia a zahrál s radostí a energií. Byli jsme moc rádi součástí tak rozmanité a roztomilé akce!
Také letos jsme se v červenci vrhli do letních příměstských táborů. Pěknou tradicí začíná být jejich zaměření: první turnus, "Muzikálová dílna", dovedl děti až k povedené realizaci mini-verze muzikálu Marry Poppins. Lektoři Dominika Fišerová a Ondřej Bernovský se výborně vypořádali s věkově velmi rozmanitou skupinou a výsledek stál za to! Druhý turnus příměstského tábora, "Ukradený orchestr aneb dobrodružství pod zatoulanou taktovkou", jsme pojali velmi cestovatelsky a zážitkově. Hudební příběh dirigenta, který kvůli svému pedantství přišel o orchestr a navíc ztratil svou taktovku, tak probíhal v Brandýse, v Toušeni, na Mělníku, v Poděbradech a na konci v Praze, v krásném prostoru Českého muzea hudby. Kromě hudebních nástrojů symfonického orchestru tak děti poznávaly i podnětné okolí Brandýsa nad Labem.
Na konci školní roku jsme opět hráli a zpívali na zámku a podzámčí. Řeč je pochopitelně o kapli a divadelním sále na zámku v Brandýse nad Labem, kde jsme našli stálé útočiště pro naše koncerty. V rámci koncertu 18.6. bylo možné vyslechnout 2 nezávislé produkce, klasickou hudbu v zámecké kapli a populární žánr v divadelním sále. Jsme moc rádi, že tolik našich žáků vystupuje na veřejnosti rádo a s nadšením! Na samém sklonku školního roku, 26.6. 2022, se v zámecké kapli konal také koncert "Srdcovky Muzikantského Domečku", kterým jsme oslavili sedmileté fungování naší hudební školy a zároveň jsme představili soubor našich oblíbených písní, zkrátka srdcovek. Na koncertě vystoupily děti z našich kroužků Muzicírování 2, z mini-sborečku Zrníčka a hudebně-dramatického kroužku Puntíci. Užili jsme si krásné finále školního roku!
Jarní koncert byl tentokrát ve znamení podpory dětí, které v Muzikantském Domečku začaly navštěvovat
lekce hry na hudební nástroje. Návštěvníci si mohli zakoupit semínka jarních rostlin a přispět tak
na lekce našich žáků z Ukrajiny. Hráli jsme tradičně v krásné zámecké kapli i v podzámeckém divadelním
sále. V obou sálech vládla uvolněná a radostná atmosféra oceňující výkony dětí i našich učitelů.
Ze zimního spánku nás vytrhl Vít Rokyta se svým intenzivním kurzem hudebního jazyka.
Lektoři Muzikantského Domečku na semináři opouštěli svou komfortní zónu a pouštěli se do
rytmických a hudebních experimentů. Zkrátka a dobře: ten, kdo učí, nesmí přestat se učit!
Barokní perla Staré Boleslavi – Bazilika Nanebevzetí Panny Marie – se o letošních Vánocích stala dějíštěm pro naše vánoční hraní a zpívání. Tímto znovu a moc děkujeme paní Zdeňce Tiché, která nám koncert umožnila. Na tradičním koncertě naše zpěváky a zpěvačky podpořili muzikanti Štěpánka Vašíčková (perkuse, flétny), Anežka Šubrová (piano), Tomáš Červenka (kytara) a Pavel Novák (baskytara, kontrabas). Moderování se zhostila naše šikovná kamarádka Petra Pospíšilová a zpěváčky vedla a sólově zpívala Dominika Fišerová. Hudební vánočku jsme společně upekli a naladili se na příchod Ježíška... Pomohlo nám k tomu i malé dramatické pásmo na motiv knížky "Betlém zvířátek", díky kterému jsme mohli sledovat, jak zvířátka vymýšlejí, čím mohou ony samy Ježíška obdarovat. Jejich kostýmy a masky mají původ v ateliéru 6tej smysl.
V Muzikantském Domečku se snažíme dát prostor pro veřejné vystoupení i našim starším a dospělým žákům. Moc rádi spolupracujeme s kavárnou Dvě Vrány, která hostila naše kavárenské hudebníky i tentokrát. Kombinace živé hudby a kávy a kdečeho ostatního je prostě... MŇAM!
Vzhledem k termínu koncertu 27.11. šlo vlastně už téměř o adventní koncert. Přestože jsme ho tak nenazvali, atmosféra byla krásně sváteční. Možná i proto, že se koncert konečně mohl konat. První část koncertu se nesla převážně v duchu klasické hudby s několika populárními výjimkami (třeba fenomenální "Statistika nuda je", kterou si zazpíval pan učitel a zároveň moderátor koncertu, Ondra Bernovský, a zahrála Magda Drahošová). Druhá část koncertu v divadelním sále duněla sklepením zámku: na podiu se zde střídali hráči na bicí, kapela a v závěru také lektoři. Děti i další účinkující hráli i zpívali s chutí, radostí i s citem. Co více si přát?
Po všech covidových omezeních jsme byli moc rádi, že se tentokrát zpívání na svatého Martina mohlo konat. Vidět nádvoří zámku zaplněné lidmi a pódium s tolika dětmi bylo po odstávce nezvyklé a zahřálo to na duši snad nejen nás, ale i obecenstvo...
Na našem dobrodružně laděném příměstském táboře pomáhaly děti mořeplavci Fernandovi. S jejich pomocí získal zpět svou mořeplaveckou energii a mohl se opět vydat na cesty. Děti se staly statečnou posádkou, která prozkoumávala každý den neznámé končiny. Tábor krásně vystihuje zápis jedné z našich vedoucích, Marušky: Milí rodiče velkých námořníků. Dnešek byl až neuvěřitelný, plný krásných náhod. Po návštěvě zámku, kde při zpěvu "Tří citrónků" prošla paní nesoucí v dlaních právě tři citrónky, se ze zahrádky zámecké cukrárny vynořilo pět námořníků, kteří dětem za jejich výkon zatleskali. Na oslavu posledního dne s Fernandem jsme si jako správní muzikanti vyrobili hudební nástroj a dětem se podařilo najít poklad. Při jeho rozbalování na schodech kostela se rozezněly varhany. Slavnostnejší moment jsme si jen těžko mohli přát. Poklad potěšil úplně všechny – Kromě náramků a pozvánky na zmrzlinu ukrýval pozvánku na loď. Plavba byla nádherná a při výstupu na nás opět čekalo oněch pět námořníků – podle zpěvu naší hymny nás poznali už zdáli. DĚKUJEME MOC za krásný týden s vašimi dětmi, byly úžasné a bude se nám po nich stýskat!
Že umění léčí věděli už staří Řekové. Jako lék pro zakletého rytíře jej použily i děti na našem příměstském táboře. Secvičily hudební divadlo a vysvobodily tak dávného šlechtice, který ještě v dnešních časech procházel jako duch brandýským zámkem a poťouchle škodil návštěníkům. Svůj hudebně-divadelní kus předvedly děti v Panské zahradě brandýského zámku. Velké díky za umělecké vedení dětí a svatou trpělivost patří Dominice Fišerové, Ondrovi Bernovskému a Marice Mikšovské.
Prázdninový pobytový tábor, "Můj nevšední týden s Vincentem Paletkou" proběhl opět na ekofarmě Bílý Mrak manželů Susových. Na táboře jsme toho zažili spoustu! Seznámili jsme se s umělcem Vincentem, který zaprodal svou duši zlému, velmi neekologicky se chovajícímu, továrníkovi. Tak se Vincentovi přihodilo, že ztratil nejen svou uměleckou inspiraci, ale zároveň si znepřátelil tak důležité přírodní živly (Větrnici, Zálesáka, Holku modrookou a Ohnivce). Se všemi tajuplnými bytostmi tak musel vztahy složitě urovnávat: postupně pomohl všem živlům napravit, co svou bezohledností způsobil, a tak získal zpět své schopnosti malovat, vyprávět příběhy, zpívat a tančit. Během tábora jsme se naučili řadu písniček, vytvořili vlastní výtvarná dílka, nacvičili krátké divadlo, zajeli na výlet a báli se během noční hry. Kromě toho jsme dohromady přišli až o 5 mléčných zubů a proplakali jezero slz v rámci večerního stýskání po rodičích. Vše jsme ale zvládli a tábor zakončili představením pro rodiče a velkou hostinou.
Každá legrace má svůj konec... Dokonce i naše velká táborová výprava do labyrintu času nakonec (naštěstí pro všechny dobře) skončila. S dětmi jsme prohledávali pravěk, středověk,renesanci a baroko. Hledali jsme Antonia Vivaldiho, majitele kouzelného časostroje,který jsme našli v pravěkém lomu. Každý den jsme navíc byli i v jiném ročním období.Lehce zmateného Vivaldiho,vyčerpaného blouděním v čase, jsme nakonec našli.Když od nás dostal nazpět poztrácené předměty: paruku,noty a list diáře,rozvzpomněl se konečně,kdo vlastně je, a podaroval nás hracím strojkem s jednou ze svých veleznámých melodií. Bylo to krásné cestování: časem i polabskými místy (renesanční Brandýs,barokní Lysá, středověké městečko v Ostré)... Náš tábor byl plný hudby, tvoření a chvílemi i výrazového tance.
kdo zná Muzikantský Domeček ví, že sídlí ve dvoře, který sice není esteticky úplně ideální, ale je na něm spousta místa. Právě toto místo jsme využili k uspořádání malého hudebního setkání, které doplnilo náš tradiční den otevřených dveří. Po ukázkových lekcích klavíru, kytary, bicích a některých z našich kroužků, jsme hudební nástroje vyložili venku a o chvíli později se již hrálo, pělo a pilo.
Velikonoce přinášejí radost a novou energii, obzvlášť, když v lese narazíte na veselého velikonočního králíčka. Nebudeme se přít, možná to byl zajíc. Ale nebál se nás, dělal čokoládové bobky a pěkně zpíval. A tak jsme si ho nechali. Přináší vám pozdravení z Muzikantského Domečku!
Přestože v únoru zaútočila chřipka a vyřadila tak většinu nahlášených účinkujících z programu, dvě odvážné hrající "hrstky" (jedna s koncertem od 14 a druhá od 16 hodin) se našly a vystoupení byla nakonec moc pěkná. Děti zahrály s podporou svých učitelů a pro radost svých rodičů, babiček, dědečků a dalších posluchačů. Děkujeme našim skvělým lektorům a za dobře odvedenou práci a přípravu žáků.
Vánoční oslava Muzikantského domečku propukla v sobotu 14.12. na zámeckém nádvoří v Brandýse . Stavbu stanů podia nám zpestřil prosincový deštík, který pak naštěstí ustal a tak na naše milé posluchače nepršelo. Děti z našich sborů a z kroužku Muzicírování s Hoplajdou zazpívaly vánoční a další tématické písničky, včetně čertí písničky z filmu Čertí brko, na kterou k nám dorazil děsivý čert Antonín (nicméně: čertovská prskavka mu ani nechytla, tak nás příliš nevyděsil)... Děti doprovodila kapela Muzikantského Domečku ve složení Pavel Obermajer kytara, Tomáš Červenka basová kytara, Anežka Šubrová piano, Marie Ekrtová cello, Jakub Hřebíček bicí a Martin Houserek pozoun. Po vystoupení dětí jsme našim návštěvníkům nabídli vánoční výtvarnou dílnu pod vedením naší kreativní první dámy: Veroniky Hezinové; jakož i možnost zúčastnit se malé vánoční hry "Putování za úsměvem svaté Lucie", o kterou se graficky postarala Míla Rollerová, naše milá čelakovická kamarádka. Na konci putování a po splnění všech úkolů se děti setkaly i s "opravdovou" svatou Lucií v bílém hávu a svítícím věnečkem ve vlasech. Odpoledne jsme pro naše návštěvníky připravili vánoční raut a koncert kapely Muzikantského domečku v divadelním sále. Doufáme, že si naši vánoční oslavu všichni užili, a přejeme Krásné vánoce a veselý vstup do nového roku 2020!
Naší první akcí se zpěváčky v tomto školním roce bylo zpívání na svatého Martina, které již tradičně pořádá brandýský Matýsek z.s. Vypadá to, že se na lampionovém průvodu s hudebním programem sejde každý rok větší množství lidí. I nás byl letos minimálně dvojnásobek. Zpívali jsme a hráli, jak to jen šlo. Děti totiž věděly, že svatého Martina i s bílým koněm je třeba přivolat písničkami o zimě, vločkách a rampouších... A zadařilo se - Martin dprazil i s bílým koněm a rudým pláštěm. Děkujeme Matýskovi za pozvání a organizaci; a našim hudebníkům: Dominice, Martinovi, dětem; stejně jako pomocnicím: Aničce a Natálce, které nám pomáhaly děti na vystoupení nachystat.
Celkem sto dětí si letos na podzim prošlo naši hudebně-zážitkovou trasu s dobrodružnými prvky "bojovky". V Panské zahradě u brandýského zámku na ně čekala cesta značená světýlky a fáborky, na které se postupně setkávaly se skřítky Knihovníčky a společně s nimi opravovali jednotlivé stránky Malé hudební encyklopedie, kterou poničil, popletl a očaroval zlobivý skřítek Servác. Opravenou hudební encyklopedii děti odevzdaly nadšenému vynálezci Kutálkovi, který tak díky správně popsaným hudebním nástrojům mohl dokončit svůj převratný vynález: "hudební orchestrion". Děti skládaly velké puzzle s klavírem, luštily křížovku s hudební tajenkou, poslepu procházely provázkovou cestou s hudebními úkoly, putovaly malým labyrintem ve tvaru houslového klíče a lovily ten správný hudební míček mezi spoustou dalších... Na konci se střetly s vynálezcem i jeho svérázným orchestrionem - velkou krabicí s mnoha originálními prvky (například trčícími kleštěmi či flétnou). Některé vynálezcovy repliky jakoby vypadly z fantastického filmu: "Bezvadné, tady máme flétnu... Když ji obijeme plechem, získáme saxofon. Pozor děti, teď budu flétnu obíjet plechem!" Cestu dětem zpestřoval nezbedný a mírně strašidelný skřítek Servác. Děti však znaly písničku, kterou ho dokázaly bezpečně zahnat! Naše hra se vydařila a my děkujeme všem, kdo se podíleli na jejím průběhu - ať už jako účinkující, nebo jako návštěvníci.
Dlouho jsme si lámali hlavu nad tím, jak našim žákům přiblížit hudební pojmy, značky a tajuplnosti. Nakonec jsme se společně s naší lektorkou Monikou rozhodly uspořádat sobotní workshop. Menší děti jsme zavedli do "Království hudby", kde bojovali s čarodejnicí Amúzou; starší děti luštily záhadnou šifru a zachraňovaly planetu Muzicorum. Věříme, že prožitkem, hrou a následným výtvarným zpracováním s výtvarnicí Markétou, si děti všechny novinky krásně zapamatovaly. Těšíme se příště a doufáme každý měsíc!
Není nad to se na začátku školního roku, kdy je spousta práce s rozvrhy, namočit do nějaké velké požitkově-kulturní akce. Právě to se nám podařilo s letošním Food festivalem v Brandýse nad Labem, který byl opravdu velký! Zařádili jsme si hudebně na pódiu, organizačně při přípravě hudebního překvapení v parku, i na stánku s hudebními aktivitami pro děti. Přestože nám počasí zpočátku trošku podráželo nohy, notové pultíky a s pomocí jemného vytrvalého deštíku podlamovalo morálku všech muzikantů, vše jsme nakonec překonali a zahráli si do úplné a vlastně příjemné únavy... V kombinaci se vším tím krásným a výtečným jídlem to byla skvělá akce! A jsme tedy opravdu zvědaví, s čím neúnavní organizátoři přijdou příští rok :-).
Někdo o prázdninách odpočívá, ale my, hledači prázdninových pokladů, neleníme a pátráme. Jeli jsme sice na staré známé místo - naši oblíbenou ekofarmu Bílý mrak, ale příběh, který jsme zde společně prožili tentokrát, byl úplně jiný než ty předchozí. Společně s kapitánem El Piánem jsme hledali poklad pěti krásných múz: Okulárie, Parfúmy, Bedřišky, Michelangeliny a Apetity. Zvláštní jména souvisela s tím, že každá múza používala vždy jeden hlavní smysl - zrak, čich, sluch, hmat nebo chuť. A tak jsme poslouchali (třeba Bedřicha Smetanu - a to dokonce v lese), malovali obrazy k naší vlastní poezii, hráli hru na čarodejnici Smrdutku (a že smrděla!), ochutnávali chutě chutné i nechutné, sochali z hlíny úplně jako Michelangelo... Nakonec se nám podařilo zlomit kouzlo, kterým múzy zákeřně znepřátelila závistivá čarodejnice Popletulína. Jakmile bylo obnoveno přátelství všech múz, zjevil se nám i očekávaný poklad: trička přátelství v oblíbených barvách pro každého z nás. Díky patří Martě z Bílého mraku, naší paní kuchařce a hlavně múzám: Veronice Hezinové a Dominice Fišerové. A samozřejmě též našemu netradičnímu návštěvníkovi s tajuplnou přezdívkou "delfín"...
I letos jsme si našli čas, abychom se zúčastnili oblíbené akce, festivalu Polabský Montmartre v zahradách u brandýského zámku. Zahráli jsme si na trávě, postavili stan a s dětmi vyráběli všemožné hudební nástroje. Hlavní stage jsme přenechali jiným kapelám a pokoušeli se hrát a zpívat v přestávkách. V naší festivalové jazzové kapele si zazpívala Anička M. Kolingerová a Dominika Fišerová; na kontrabas nás doprovodil Pavel Novák, na piano hrála Anežka Šubrová. Naše kreativní posila, Verča Hezinová, se ujala muzikantsko-výtvarné dílničky, tentokrát se svou skvělou pomocnicí, Kačkou (jak jinak než také Hezinovou...).
Oblíbený muzikantský formát hudební kavárny proběhl tentokrát v plné učitelské síle Muzikantského domečku. Zahrála a zapěla si většina našich učitelů a učitelek, v závěru odpoledne gradoval program v písničkách Erica Claptona. Těch se ujala naše učitelská kapela ve složení: Pavel Obermajer – kytara/zpěv, Tomáš Červenka – basa, Anežka Šubrová – piano, Jakub Hřebíček – bicí a naše krásné dámy učitelky – zpěvačky Dominika Fišerová a Anna M. Kolingerová. Kromě toho zahrála a zazpívala také žákyně z kurzu hry na kytaru Jindřiška Vitvarová a premiéru v roli zpěvačky si odbyla Hanka Červenková. Svoje sólo i doprovodné vystoupení užila i naše akordeonová síla, Monika Votrubcová. Děkujeme všem, kdo se rozhodli nedělní odpoledne strávit s námi. A vážíme si toho o to více, že venku vůbec nebylo sychravě-kavárensky...
V sobotu 11.5. 2019 jsme se spolu s čerty, loupeživou Verondou, hloupým Honzou, princeznou a dalšími pohádkovými bytostmi vřítili rovnou doprostřed pohádkového lesa. Na prvním koncertě "Pohádkové zpívání" vystoupily děti z našich mini-sborečků, kroužku Muzicírování se skřítkem Hoplajdou a sboru "Puntíci". Doprovodil je OKAP Muzikantského domečku ve složení: Maruška Ekrtová cello, Pavel Novák kontrabas, Anežka Šubrová piano, Tomáš Červenka kytara/djembe a Martin Houserek pozoun. Na druhém, filmově laděném koncertě, si známé melodie z filmů a pohádek zahrály děti z našich instrumentálních kurzů, v doprovodu svých učitelů. Poprvé v historii Muzikantského domečku nám na koncertě zazněly také housle a zobcová flétna; svou premiéru měly také slečny, které k nám dochází na kurz sólového zpěvu. Za pomoc s koncertem děkujeme všem učitelům, učitelkám a zvláště Dominice Fišerové, která oba koncerty moderovala. Dík patří také Tomášovi Červenkovi za ozvučení, Anně M.Kolingerové za organizaci a městu Brandýs nad Labem za možnost akci uspořádat v krásném divadelním sále.
V sobotu 13.4. 2019 se zámek v Brandýse proměnil v rajón všech malých i větších broučků, berušek, včelek i dalších mrňousků. Přestože bylo sychravo a zima, dorazila většina našich sborečkových broučků na společné zpívání na nádvoří zámku. Ateliér 6tej smysl je stylově oblékl (za tykadla a krovky děkujeme !), pan zvukař a muzikant Tomáš Červenka nazvučil a doprovázel, Dominika Fišerová sboreček vedla, Anička M. Kolingerová pomáhala s organizací; no a naše OK(akmžitá)KAP(ela) ve složení Anežka Šubrová (piano), Maruška Ekrtová (violoncello), Pavel Novák (kontrabas) a Tomáš Červenka (kytara, djembe) hrála a bzučela. Po vystoupení se děti i rodiče mohli již rozběhnout do připravených dílen a vyrobit si třeba plstěnou berušku, recyklo brouka BZZZuka, hudební nástroj BZZZukátko či navštívit medové Včelařovo království. Děkujeme všem za pomoc a jsme zvědaví, co na zámek přiletí či přiběhne příští rok...
Venku bylo sychravo, v kavárně příjemné teplo a kávová vůně. Už tak sympatickou sobotní atmosféru jsme doplnili malým hudebním vystoupením, které si přišlo poslechout plno našich přátel, nebo těch, kteří se o naší kavárně dozvěděli třeba z Facebooku. Hráli jsme na klavír, akordeon, kytaru a basu; a zaplnili tak tóny celou kavárnu. Děkujeme za možnost si zahrát v tak příjemném prostoru!
Sem tam je potřeba si trošku odpočinout a vypustit páru. A třeba nás ani nenapadne, že hudba není jen náročná umělecká disciplína, ale také možnost, jak se vyřádit a zapomenout nejen na své starosti, ale také na sebe. Během bubnování v kruhu, kdy jde o spontánní vytváření společného hudebně-rytmického díla, na sebe člověk zapomene raz dva. Petr Šušor, který k nám dovezl svou obr tlupu bubnů a bubínků, nám zase krásně ukázal, jak na to. Prostě to umí!
Poprvé v historii Muzikantského domečku jsme uspořádali "klasický" koncert pro rodiče. Děkujeme všem dětem, které sebraly odvahu k veřejnému vystoupení. Víme moc dobře, že to někdy nemusí být jednoduché! Ochota podělit se o svou dovednost i s ostatními si vždy zaslouží uznání a odměnu, ať už je počet přehmatů jakýkoliv. Vlastně na chybách zase tolik nezáleží. Podstatné je, že se nám naše skladba líbí a chceme ji ostatním předat tak, aby i jim udělala radost (případně jim vehnala slzy do očí, ale to je různé podle typu písně :-). Děkujeme tedy všem dětem, které vystoupily, i našim lektorům, kteří je na koncert připravili.
Je to možná trošku klišé, ale k Vánocům rozhodně patří děti, dojetí, světýlka a dobroty. A také koledy, andělé a vánočky. Takové muzikantské, snad jen maličko nedopečené, Vánočky jsme pro naše posluchače upekli i my. A nakonec snad docela chutnaly. Andělů bylo plné pódium, dobrot plné stoly a některé babičky a maminky si možná i zaslzely...
Podzimní měsíce jsou jako stvořené pro pořádání nočních her. Naši „muzikantskou bojovku“ jsme uspořádali v listopadu a situovali jsme ji do parku brandýského zámku. Úkol pro děti nebyl jednoduchý: od každé hudební bytosti bylo třeba získat dva tóny k melodii, jejíž zacinkání může vysvobodit ze zakletí hraběnku Cinkulínu. Děti se postupně setkaly se skřítkem z Kamenné hory, divoženkou Majdalenkou, bludičkami Notičkami, čarodějem Čokodějem a hejkalem Stejskalem. Rozhovor s bytostmi bylo třeba navázat hudební cestou: u skřítka se rytmizovalo s kamínky, u divoženky hrálo do tance, u bludiček se čekalo na hudební refrén (a že se bludičky nazpívaly!); čaroděj potřeboval pomoci s čokoládovým kouzlem za pomoci hudebních zvuků a k hejkalovi se mohly děti přiblížit jen v momentě, kdy se jeho zoufalé halekání ztišilo na piano pianissimo. Na konci děti doputovaly k místu s kouzelnou zvonkohrou, kde poskládaly získané notičky ve správném pořadí, melodii zahrály a tím nebohou Cinkulínu vysvobodily. V roli čaroděje jsem si užívala, jak se děti i rodiče baví, bojí a zároveň rozšiřují paletu svých muzikantských dovedností. Navíc, celý park krásně zpíval, cinkal a bubnoval. Když pominu chlad, který nám zalézal pod všechny vrstvy kostýmů, byla muzikantská bojovka krásným zážitkem pro všechny, kdo se na ní podíleli. Tímto jim chci poděkovat a doufám, že se z bojovky stane milá podzimní tradice. A jak si svou roli užila Lada Gottwaldová? "Stát se hraběnkou Cinkulínou mě na chvíli odpoutalo od běžných starostí. A když jsem pak viděla upřímnou radost dětí z mého vysvobození, byla jsem vděčná, že jsem mohla podpořit jeden z mnoha výborných hudebně-vzdělávacích programů Muzikantského domečku.“
Některé akce patří k běhu roku. Lampionový průvod s uvítáním sv. Martina a pódiovým zpíváním některých brandýských sborečků a sborů patří k tradicím, které upekl Brandýský Matýsek. A my se této podzimní veselice rádi účastníme. Tentokrát se své sbormistrovské role poprvé ujala naše lektorka / zpěvačka Dominika Fišerová a společně s dětmi se na pódiu pěkně rozparádili.
V průběhu léta 2018 se okolnosti semlely tak, že jsme se museli velice rychle vystěhovat z dosavadního působiště v areálu MŠ Lumpík a zahájit intenzivní shánění prostor. Přes všechny potíže se vše nakonec podařilo a Muzikantský domeček mohl zahnízdit na novém místě. Zpívá a hraje se tu bezvadně!
Co dělat, když v parku u rybníka narazíte na zoufalého skřítka, který na Zemi spadnul z vesmírných dálav? A co si se skřítkem počít, když se návratu mezi hvězdy bojí? Na našem muzikantsky-vesmírném táboru se nám nakonec podařilo o krajinách vesmíru zjistit tolik věcí, naučit se tolik písniček, tanců a vyrobit tolik krásných raket, že se skřítek Hvězdička bát přestal. Navíc jsme si zajeli do pražského Planetária na film Polaris, byli se koupat u řeky, chodili na dobroučké obědy do naší vesmírné občerstvovací stanice a zkrátka se měli krásně...
V neděli 3.6. 2018 byl divadelní sál na brandýském zámku plný námořnických proužků, až oči přecházely a mžitky se dělaly. V pruhovaných tričkách jsme propluli cestovatelským hudebním příběhem o parádivé velrybě a odvážném klukovi Pepíkovi, s účinkujícími muzikanty jsme navštívili postupně všechny kontinenty. Jednotlivé světadíly se na nás během vystoupení přišly dokonce podívat a od dětí dostaly dárečky. Jako účinkující se představili žáci z kurzů akordeonu, kytary, klavíru; děti z kroužku Muzicírování se skřítkem Hoplajdou a děti ze Sborečku. Všem se výstupy moc povedly!
Všechno je jednou poprvé a tak jsme se i my poprvé pustili neznáma a s muzikantsko-výtvarnou dílnou a hudebním pásmem se přihlásili na festival lásky k umění "Polabský Montmartre 2018". Akce to byla krásná, bohémsky rozevlátá a barevná. Dopoledne a částečně odpoledne jsme do naší "Le restaurant musical" lákali především děti na výrobu speciálního hudebního nástroje "Mixle v pixle", odpoledne jsme odporoučeli na pódium, kde jsme si střihli francouzské muzikantské menu s několika chody. Vystoupily děti z Muzikantského domečku a krásně zahráli a zazpívali lektoři (Terka Bortlová, Monika Votrubcová, Pavel Obermajer, Radek Němejc a Petr Potoček). Děkujeme za krásnou příležitost a příště doufejme znovu...
Hraní v kavárně má pro muzikanta spoustu výhod. Společně s našimi klavíristy, dětmi i dospělými, jsme si to o jedné květnové sobotě zkusili. Výhoda: hrajeme na veřejnosti a přesto nejsme v záři reflektorů. Lidé jedí dortíky a pijí kávu a my si prostě příjemně hrajeme: zkoušíme písničky, soundtracky a melodie z filmů, klasiku... A navíc si předtím i potom můžeme dát něco dobrého na zub... Kavárně Dvě vrány v Brandýse děkujeme!
Muzikantský domeček se nám po nějaké době opět zaplnil bubínky, zvonky a dalšími nástroji nejrozmanitějších tvarů a zvuků. Muzikoterapeutka Štěpánka Čížková přivezla z Prahy hravý zvukový workshop pro děti a rodiče. Zatímco dopoledne si se zvuky hrály především děti, odpoledne bylo již vyhrazeno pouze pro dospělé. V Muzikantském domečku se sešla sympatická parta učitelek a maminek. Obzlvášť relaxační fázi muzikoterapie si pak všichni velmi užili...
Jaro jsme přivítali zvukem koncové píšťaly a dešťové hole, které jsme si společně vyrobili v jednom květnovém sobotním odpoledni. Přišli velcí i malí, vyráběli postupně všichni. Ukryti ve stínu Lumpíkovské třešně, strávili jsme příjemný čas řezáním, broušením, malováním a hraním.
Co neodmyslitelně patří k jaru? Kromě kuřátek, kytiček a vajíček třeba také ptačí zpěv! Zkuste si představit úplně tichotichý les... Byla by to smutná procházka. Oslavy jara jsme tedy pojali jako poctu ptačí říši. Na zámku v Brandýse nad Labem jsme spolu-organizovali akci "Jarní hraní – štěbetání", na které zazpíval náš ptačí sboreček, v divadelním sále a přilehlých prostorách se mohly děti s rodiči kreativně vyřádit při výrobě recyklo-ptáčka, plstěné ovečky, ptačího kolíčku nebo barevných perníků. Ve sklepním prostoru čekalo na návštěníky tajemné muzikantské hnízdo "U dvou zmrzlejch...", kde dva ptačí obyvatelé muzicírovali s dětmi a dospělými, aby se alespoň trochu zahřáli. Jaro bylo tou dobou ještě v plenkách. Pěkné to bylo a přišla opravdu spousta rodičů s dětmi. Tak třeba zase příští rok: čimčará!
Petr Šušor, bubeník z Prahy, k nám v polovině února alespoň na chvíli zanesl horký vzduch z Afriky. V Domečku se rázem ocitlo kolem dvaceti bubnů různých velikostí a typů a už to šlapalo, lépe řečeno bubnovalo. A jak se ukazuje, bubnovat může opravdu každý! Rytmus a cit pro něj patří k základní lidské výbavě. V Domečku tak bubnovali malí a ještě menší, větší i největší... A jelikož si u nás pan Bubeník zapomněl dvě paličky, budeme muset bubnování naplánovat znovu, nedá se nic dělat... SU-RI-KA-TA-SIM-BA!
Muzikantský domeček oslavil advent poeticky. V divadelním sále brandýského zámku jsme rozehráli vánoční příběh pasáčka Josefa z Betléma, kterému naše děti pomáhaly hledat vytouženou vánoční kometu. Proběhli jsme Betlémem, Španělskem, Francií a Anglií, vyposlechli si koledy z různých koutů světa, vrátili se zpátky, kometa stále nikde… Nakonec nám dobrý konec příběhu zařídil anděl. Kometu nám zpátky už zavolat nedokázal, ale seslal nám na zem fůru sněhových hvězdiček. Po vystoupení jsme si kometu alespoň namalovali na andělský perníček a později zazpívali a zatroubili koledy u vánočního stromu.
Zima bylo, bláto bylo, ale nám to nevadilo... Tak by se dalo v kostce shrnout angažmá našeho Sborečku pod vedením Terezy Bortlové na oslavě Svatého Martina, kterou organizoval Brandýský Matýsek. Počasí nám opravdu moc nepřálo, o to větší byla radost, že se nakonec vše podařilo a děti zazpívaly - krásně a poprvé i s ozvučením. Děkujeme Terezce za hezkou práci s dětmi a Brandýskému Matýskovi za možnost se zapojit do pěkné akce.
Naše první muzikantská bojovka "Utržené sluchátko" je za námi. Naší hudebně-pohádkovou cestou prošlo kolem 30 dětí. V Domečku děti přivítal Mach s Šebestovou, kteří jim vše vysvětlili. Na samotné pohádkové cestě v šeru kolem rybníka na děti čekalo hledání zvonečku smutné podzimní víly, setkání se zapomnětlivým zpívajícím vodníkem, brblající čarodějkou hrající na citeru a nedoslýchavou pohádkovou babičkou... Některé děti dokonce zvládly splnit babiččin nelehký úkol a z vylosovaných slovíček poskládat verš, básničku nebo písničku. V Muzikantském domečku čekalo na děti a rodiče pohoštění, děti si mohly dotvořit své telefonní sluchátko, které dostaly na začátku hry, a zamuzicírovat s veselou hudebnicí, Šebestovou...Děkujeme zejména VŠEM našim ochotným účinkujícím, jmenovitě tedy Šebestové Terce, Machovi Veronice, víle Evě, vodníkovi Míle, čarodějce Ále a babičce Hance! Byly jste báječné :-).
Jako se tažní ptáci vracejí po zimě domů, vracíme se i my skoro každý rok na ekofarmu Bílý Mrak k milé rodině Marty a Radka Susových, kde se věnujeme společnému cvičení, jakož i hudebnímu a výtvarnému tvoření. Tentokrát se na programech setkávali rodiče s dětmi, takže si i dospělí museli o něco více hrát. Při józe jsme si díky tomu vyzkoušeli prvky hravé akrobacie s dětmi, výtvarničili jsme s profi akvarely, malovali temperami na černou břidlici a při muzicírování jsme kromě jiného křepčili jako indiáni a vytvářeli originální hudební sochy. Kromě našeho tradičního programu jsme si užili také noční hru, vegetariánskou kuchyni přímo pod nos, zkrátka pět dní téměř bez starostí a s milými lidmi. Tak příští rok na-cvičeno-malovanou-zpívanou-shledanou!
Na konci května 2017 si celý Muzikantský domeček zamuzicíroval s přírodními živly. Přípravy nám zabraly poměrně dost času, ale stálo to za to. Před zaplněným sálem brandýské ZUŠ se předvedli naši nejmenší muzikanti v roli zvířátek a zazpívali pěknou řádku písniček s tématem země, vody, ohně a vzduchu. Po přestávce jsme výrobou dešťové hole naplněné fazolkami probudili živel země, který ztvárnila Monika Votrubcová se svým akordeonem; barevné lodičky houpající se na "vlnách" za zvuku ocean drumu pozvaly na pódium živel vody, který prostřednictvím klavírní skladby předvedla Anežka Šubrová; ohýnek s tancujícími krepovými plamínky a zvukem flamenkové kytary probudil živel ohně, Terezu Sedláčkovou, která za klavírního doprovodu ohnivě zazpívala. Nakonec jsme rozfoukáním barevných peříček vzbudili i živel vzduchu. Ten předvedl kytarista Jiří Samek, který zahrál autorskou skladbu. Moc děkujeme všem našim posluchačům, rodičům; děkujeme Základní umělecké škole v Brandýse nad Labem a především děkujeme všem účinkujícím, žákům i lektorům.
Před Vánoci 2016 jsme společně s dětmi z MŠ Lumpík hráli a zpívali v divadelním sále v brandýském zámku. Bylo nám krásně vánočně. Podívejte se na krátké video z našeho večírku, které připravila Alena Nekolová.
