Chtěla jsem vám moc poděkovat za roky, které u vás strávil náš Mikuláš. Nejprve v kroužku Hoplajdy a pak i ve hře na bicí. Jsem přesvědčena o tom, že váš přístup a milé jednání přispělo k tomu, aby si Mikuláš vybudoval lásku k hudbě a zvládnul přijímačky do hudební třídy na ZŠ.

Lucie P., maminka mladého bubeníka

Na dotaz, zda chce dcerka opět chodit na Sboreček (Zrníčka) mi odpověděla: "Jasně, Domeček přeci milujeme!" A ano, milujeme ho celá rodina. Krásná práce s dětmi, odborní pedagogové, skvělé vedení! Dojetí na koncertech...

Helena K., maminka mladé hráčky na ukulele

Muzikantský Domeček je nejen místem, kde první hudební krůčky dětí dostávají správný směr, ale hlavně místem, kam se vždy moc rádi vracíme.

Marie E., maminka mladé klavíristky

Když je vám 50 let a začínáte s kytarou, je to výzva. V Muzikantském Domečku jste na správném místě. Jděte do toho! Co můžete čekat:

• Vyjdou vám vstříc s časem lekcí i v pozdních večerních hodinách.
• Poznáte veletrpělivého učitele Jaroslava, který tak nějak zjistí, jaká máte přání a očekávání a snaží se do vás podle toho nalít základy. Jde to se střídavými úspěchy, neboť odezva staršího mozku je nekonzistentní.
• Rovněž prsty občas odmítají spolupracovat a vytvářet jiné pohybové vzorce, než byly dosud zvyklé.
• Přijde radost z drobných pokroků, kdy najednou věci na hmatníku začnou aspoň trochu dávat smysl. Zjistíte, že hrát se dá i jednoduše a zní to dobře.
• Zjistíte, že hrát a k tomu ještě zpívat je těžší, než se zdá.
• Napíšete si autorskou primitivně punkovou píseň.
• Po večerech u televize budete otravovat ostatní členy domácnosti cvičením.
• S dětmi, které se rovněž věnují hudbě v Domečku, získáte nekonečné téma na rozhovory. Děti vás samozřejmě budou poučovat, jelikož jsou v mnohém napřed a vše jim jde tak nějak samo.
• UPOZORNĚNÍ! Kytara je vysoce návyková, nebudete chtít přestat.
• Někdy se dostaví krize a stagnace, jak už se to v životě stává. Ale Jaroslav je skvělý motivátor a pochyby vždy rozptýlí.

Eva S. – kytara; syn Tonda – kytara, zpěv, kapela; dcera Linda – zpěv

Naše dcera Amálie (10 let) chodí do Muzikantského Domečku na kytaru už třetím rokem. Na každou hodinu se vždy těší, a to považuji za nejdůležitější. Díky panu lektorovi Jardovi, který Amálku vede s velkou trpělivostí, respektem a zároveň ji podporuje v jejím hudebním vkusu, ji hudba opravdu baví. Pro nás rodiče jsou pak největším zážitkem pravidelná vystoupení, při kterých nezůstane jedno oko suché. Muzikantský Domeček rozhodně doporučujeme všem, kdo chtějí, aby jejich děti objevily radost z hudby.

Eva M., maminka mladé kytaristky

Dcera začala chodit na hodiny klavíru do Muzikantského Domečku v pěti letech – spíš ze zvědavosti než s jasným hudební cílem. Postupně si k hudbě našla vztah i díky tomu, že se věnuje tanci – propojení rytmu, pohybu a klavíru ji přirozeně oslovilo. Doma si často zahraje jen tak "pro radost", a nám to prostě dělá dobře na duši. Na lekce klavíru se vždy moc těší.

Moc si vážíme trpělivého, laskavého a lidsky krásného přístupu učitelů, kteří ji podporují bez tlaku a s respektem k jejímu tempu. Domeček pro nás není jen místem výuky, ale i důvěryhodným a inspirujícím prostředím.

Děkujeme za všechno,

Iva Rokošová, maminka klavíristky Vandy